Americká firma Agility Robotics publikovala před několika týdny video, v němž prezentuje dvounohého robota jménem Digit, který je určen právě pro sklady a distribuční centra, protože dokáže zvedat a přenášet krabice se zbožím s úspěšností, jež odpovídá nejméně 40% té lidské. Zdá se tedy, že se blížíme budoucnosti, kterou ilustruje obrázek, který jsme použili ve starším článku „Až nám roboti vezmou práci“ (7. 5. 2021): nepřátelsky vyhlížející humanoidní roboti zde vykazují od pásu lidské dělníky, kteří smutně odcházejí, neboť přišli o živobytí.

Autorka článku o robotech firmy Agility Robotics na serveru Gizmodo se snaží líčit situaci v mnohem příznivějším světle. Za prvé, Digit nikomu práci nebere, protože o práci skladníka lidé spíše nemají zájem, anebo je jich každopádně nedostatek kvůli koronaviru, kdy musejí zůstat doma. Za druhé, Digit má lidským dělníkům pomáhat nebo jim ulehčit dřinu, nikoli je nahradit. Výkonný ředitel Agility Robotics, Damion Shelton, k tomu říká: „Návrh na výměnu zaměstnanců nedává smysl. Smysl dává využití techniky k doplnění, zlepšení lidské pracovní síly. Tím se docílí dvou věcí: firmám to pomůže uspokojit poptávku a uvolní to lidskou pracovní sílu pro profese, které vyžadují rozhodovací schopnost, tvořivost a spolupráci.“

Autorce článku na Gizmodo se tato tvrzení jeví uklidňující: Coby novinářka se o svou práci bát nemusí, protože Digit a jeho plechoví kolegové chtějí jen práci, o kterou lidé nemají zájem, jako je monotónní a nudné přenášení krabic z jednoho místa na druhé. „Žurnalismus – další velmi monotónní práce, kterou lidé většinou nechtějí dělat – je pro jejích maličké, idiotské robotí mozky pořád ještě příliš složitý“.

Obávám se, že to jsou těšínská jablíčka. Roboti se již několik let věnují žurnalismu. Samozřejmě, že nevypadají jako člověk, dokonce ani jako Digit. 

Není potřeba, aby robot-žurnalista vypadal jako člověk, který sedí u stolu a píše článek. Žurnalistické roboty jsou prostě programy, jež dokáží generovat texty. 

Časopis Wired dokonce publikoval nekrolog zakladatelské osobnosti informatiky, Marvina Minskyho, který napsal robot. Švéd jménem Sverker Johansson vytvořil jiný program, který píše hesla pro Wikipedii. Dosud napsal okolo dvou milionů sedmi set tisíc hesel, což je přibližně osm a půl procenta všech hesel na Wikipedii. Každý, kdo používá internet, se již mnohokrát setkal s podobnými programy. Tyto programy píší předpovědi počasí, komentáře ke zprávám, nebo chatují na sociálních sítích.

Je ovšem pravda, že podobné programy jsou dosud omezené na zmíněné jednoduché typy zpráv bez složité syntaxe a komplexní struktury. Zatím se nejlépe osvědčují jako nástroj pro tvorbu zpráv o čtvrtletních ekonomických výsledcích firem, předpovědi počasí apod. S ohledem na to, že psaní podobných textů je nudné a úmorné, je možné tvrdit, že žurnalistům podobní roboti ulehčují jejich práci. Novináři se mohou soustředit na mnohem zajímavější, skutečně tvůrčí psaní.

Avšak bylo by naivní domnívat se, jak to činí autorka článku o robotských skladnících, že schopnosti žurnalistických robotů se nebudou zdokonalovat. Je možné, že žurnalisté, kteří mají skutečně jedinečný styl a literární talent, nebudou mít o práci nikdy nouzi. Ale kolik takových je? Bezpochyby publikují ve Financial Times, New York Review of Books, Frankfurter Allgemeine Zeitung nebo Le Nouvel Observateur.

Ale u kolika článků například v českém tisku vidíme, že autor pouze převyprávěl zprávu, kterou si přečetl v zahraničním tisku? Všichni podobní „žurnalisté“, jejichž individuální přínos je nulový, přijdou v dohledné době o práci. A totéž se stane všem ostatním profesím, jejichž náplň lze vyjádřit více méně jednoduchým algoritmem.

Jinými slovy, roboti si stále jdou pro vaši práci.