Roboti jako zvířata

Roboti jako zvířata

Filosofka Kate Darling, která působí Massachusetts Institute of Technology Media Lab, publikovala minulý měsíc knihu The New Breed: What Our History with Animals Reveals about Our Future with Robots (Henry Holt & Co., New York 2021), v níž tvrdí, že naše vztahy ke zvířatům nabízejí mnohem lepší vodítko, jak bychom měli uvažovat o vztazích, které už máme a měli bychom mít k robotům, než dosud rozšířený sklon srovnávat roboty s lidmi.

Na našich vztazích ke zvířatům je v první řadě pozoruhodné to, jak jsou rozmanité. K domácím mazlíčkům se chováme jako ke společníkům, ne-li intimním přátelům a členům rodiny. Skot je pro nás zdrojem potravy a dříve též pomocníkem v práci. Malé hlodavce a hmyz považujeme za nepřátele a bez milosti je likvidujeme. Rozmanitost lidských vztahů ke zvířatům odpovídá zmíněné mnohosti zvířecích druhů a způsobům, jakými vstupují do našeho světa.

Mnozí z nás zatím nevěnovali dost pozornosti faktu, že podobná mnohost forem již dnes existuje mezi roboty: zatímco robot Paro vypadá jako roztomilý malý tuleň a jeho účelem je sloužit coby společník a emocionální podpora seniorům, vysavač Roomba je již neodmyslitelnou součástí mnohých domácností, v nichž se samostatně pohybuje. Jsou známé mnohé případy, kdy majitelé svůj robotický vysavač pojmenovali a chovají se k němu jako k domácímu mazlíčkovi. Podobné situace se vyskytují v armádě, kde vojáci pojmenovali pyrotechnické roboty a zacházeli s nimi jako s věrnými psy. Podobné reakce vzbuzuje i jeden z robotů z dílny Boston Dynamics, Spot, který svým zjevem připomíná psa. Diváci propagačního videa, v němž zaměstnanci laboratoře tloukli Spota hokejovými holemi, případně do něj kopali, aby otestovali jeho schopnost udržet stabilitu, dávali najevo nelibost podobného druhu, jakou většina z nás projevuje nad projevy krutosti vůči zvířatům. Jen málo skutečných robotů má alespoň přibližně humanoidní podobu, například jako jiný výtvor Boston Dynamics, robot Atlas. Napodobit člověka, včetně třeba pohybu po dvou končetinách, je velmi inženýrsky náročné, a obvykle vlastně i zbytečné. Již existující roboti jsou tedy svou podobou většinou velmi odlišní od lidí, a není důvod, aby tomu i v budoucnu bylo jinak. 

Lze očekávat, že vůči různým typům robotů budeme mít podobně odlišné vztahy, jako jsme si během historie vytvořili odlišné vztahy k různým typům zvířat.

V interview o své knize pro časopis Wired o tom Kate Darling říká: "Zvířata jsme používali k boji i jako společníky. Domestikovali jsme je nikoli proto, že dělají totéž co my, ale protože mají schopnosti, které ty naše doplňují. Takže uvažujeme-li o robotech, neměli bychom si představovat, že se snažíme vytvořit své duplikáty. Spíše bychom měli uvažovat takto: jaké schopnosti by mohly doplnit ty naše? Ať už na zemědělských lánech nebo v oblasti společenských vztahů, kde máme mimochodem sklon propadat morální panice, že roboti nahradí lidské vztahy. V souvislosti se zvířaty jsme ve skutečnosti viděli, že jsme je dokázali začlenit do našeho světa rozmanitých vztahů, protože nabízejí něco jiného, než lidé."

Na druhé straně, Kate Darling vysvětluje, že nemá v úmyslu tvrdit, že roboti jsou totéž co zvířata, nebo že bychom měli vyrábět jen roboty, kteří vypadají jako zvířata. Kniha se koneckonců jmenuje The New Breed, tedy "Nové plémě", čili její ústřední myšlenkou je, že s roboty přichází na svět něco zcela nového, co nás mnohostí svých forem a schopností ještě překvapí. 

Jde především o to, abychom se zbavili zvyku neustále do těchto svých výtvorů promítat sebe a své vlastnosti.

Nahlédneme tak bezpředmětnost svých obav, že roboti zdědí naše motivy a emoce a obrátí se proti nám (ačkoli tyto obavy jsou do jisté míry lokální; ve východní Asii nepovažují roboty za potenciální nepřátele, nýbrž mnohem spíše za užitečné pomocníky).

Kate Darling k tomu dodává: "[R]oboti a zvířata nejsou stejní. Na rozdíl od zvířat mohou roboti vyzradit vaše tajemství. Navíc, roboty vyrábí korporace. Myslím, že přehlížíme nebo zapomínáme na spoustu problémů, protože pořád uvažujeme z toho hlediska nahrazení člověka. Hodně problémů má co do činění s tím, že zavedeme tuto technologii do kapitalistické společnosti, v níž žijeme, a necháme firmám volnou ruku, aby využívali po svém emocionální vazby", které si vůči robotům vytvoříme.

Analogie se zvířaty pomáhá vrhnout nové světlo i na filosofickou otázku svobody a odpovědnosti.

V současné literatuře o roboetice se hovoří o právech robotů a jejich odpovědnosti za své jednání. Ale nejedná se v jistém smyslu o opakování situace, která tu byla již ve středověku, kdy lidé věřili, že zvířata jsou odpovědná za své jednání, takže když způsobila nějakou škodu, byla souzena regulérním soudem? Vepři i hmyz byli takto ve vší vážnosti hnáni k odpovědnosti, souzeni a trestáni. Dnes víme, že zvířata nejsou za své jednání odpovědná, ale neměli bychom v tomto smyslu změnit své smýšlení i o robotech?

Zdroje:

Zdroj https://www.wired.com/story/want-to-get-along-with-robots-pretend-theyre-animals/